Oldalképek
PDF
ePub
[blocks in formation]

léna, ri achokiquin xehel-vi-el vuku aj-tzayi,

3 Juána, rixjayil ri Chúza, ri nimalaxel rusamajel ri Heródes, Susána, y chaka chic sibilej ri guehilin richin che ri kasabel quichin.

4 Y tok xquimol-qui jani-la vinek, y ri e elenek-pe pa tak tinamit xehapon riquin, rija xubij chique jun cambeltzij:

5 Jun ticonel xbe chutiquic ri rijatz; y diticon, ri chaka xeka-can chuchi bey, y xpalibelox; y ri aj-xic tak chicop xquitej.

6 Y chaka chic xeka-can pa ruvi tak abej; y tok xtzuc, xchakij-ka, roma manek ruraxal ta ri co-vi.

7 Y chaka chic xeka-can pa tak quix; y junan xetzuc, y ri quix xequichec-ka.

8 Y chaka chic xeka-can pan utzilej ulef, y tok xtzuc, xuya ruvech ciento ri jujun. Tok dutzijoj re nahoj re xubij chi covilej chabel: Ri co racaxabel chi racaxaxic, tracaxaj.

9 Y ri rutijoxel xquicutuj chire, diquibij: ¿Achique ca del-vi re cambel-tzij re?

10 Y rija xubij: Chive rix yohon-vi ri retamaxic ri man kalajirisan ta richin ri rajavaren ri Dios; y chique ri chaka chic chi cambel-tzij, richin guetzuhun man diquitzet ta, y guehaquex man dikax ta chiquivech.

11 Jare del-vi ri cambel-tzij: Ri ijatz jari ruchabel ri Dios.

12 Je ri chuchi bey, jere ri guehacaxan; y jari-tok dipe ri itzel-vinek, drelesaj ri chabel pa tak cánima, richin man tiquinimaj y man quecolotej.

13 Y ri aj pa ruvi abej, je ri vinek tok dicacaxaj ri chabel, diquiquen chi quicoten: y jere manek quixe ta; ri achique diquinimaj jun ramaj, y tok dipe tejtobebel diquijech-can-qui.

14 Y ri xka-can pa tak quix, je ri xehacaxan; y e benek, guejik coma ri guecuxlahex y ri beyomel y ri castanic richin re caslen re, jere ri man guevachin ta.

15 Y ja ri pan utzilej ulef, je ca re ri utz cánima y choj diquiyec ri chabel ri cacaxan, y guevachin man guekitej ta.

chij ri ticonel 16 Manjun ri dutzij kak dutzapej ta ruvi riquin jun bojoy, o duya ta chuxe ri chat; xa duya pa ruvi rucojlibel, richin ri guehoc-oc diquitzet ri sek.

17 Roma manjun co ta pan evel, chi manek ta xtikalajin; y manjun ri evan, man ta xtetamex, y xtel ta pa sek.

18 Titzu, ca, achihel re divacaxaj; roma xabachique ri co riquin, xtiya chire; y xabachique ri manek riquin, ri ditzuhun chi co riquin xtelesex chire.

19 Y xpe ri rute y ri e rachalal ri acuchi co-vi rija; y man xetiquir ta xekax-apo riquin coma ri jani-la vinek.

20 Y xya rutzijol chire, dibix: Ri ate y ri e avachalal e co-pe chikij, dicajo gatquitzet.

21 Jari-tok xeruculuba rija, xubij chique: Rinte y ri e vachalal je ri guehacaxan ri ruchabel ri Dios, y diquiben.

22 Y xculvachitej chupan jun kij chi rija xoc chupan jun jucu quiquin ri rutijoxela, y xubij chique: Kojkaxapo jucan ruchi ri choy, y xebe.

23 Y ja ca tok rije xebe pa ruvi ri ya, rija xver-ka. Y xbe xule-pe jun níma cakik pa ruvi ri choy; y dinoj-yan chi ya y xecoje pa cayeval.

24 Y xebe-apo riquin, xquicasoj, diquibij: ¡Tijonel, Tijonel, gojquen! Y tok xcastej rija, xutojojej ri cakik y ri ruvi ya; y xetane, y xsiso-ka.

25 Y xubij chique rije: ¿Acuchi co-vi ri inimabel-cux? Y quixibin-qui, xpoquicux, diquibij chiquivech: ¿Achique ca re chi chuka ri cakik y ri ya dukettzij pa quivi y diquinimaj?

26 Xehel pa ruvi ri ya pa quiruvachulef ri Gadarénos, ri co apo chuvech Galiléa.

27 Y tok xel-el rija chuvi ulef, xpe jun achin pa tinamit chuculic ri e co ajtzayi riquin jampe-la titiquir: manjun tziek rucusan, y man dicoje ta pa jay, xa ja ri chiquicojol tak panteón.

La hija

de Jairo

40 Y aconteció que "volviendo Jesús, recibióle la gente; porque todos le esperaban.

S. LUCAS 8 28 El cual, como vió á Jesús, ex-a Mt. 9. 1. clamó y se postró delante de él, y Mr. 5. 21. dijo á gran voz: ¿Qué tengo yo contigo, Jesús, Hijo del Dios b Mt. 9. Altísimo? Ruégote que no me atormentes.

18-26. Mr. 5. 22-43.

29 (Porque mandaba al espíritu inmundo que saliese del hombre: porque ya de mucho tiempo le ccp. 7. 12. arrebataba; y le guardaban preso con cadenas y grillos; mas rompiendo las prisiones, era agitado del demonio por los desiertos.)

30 Y le preguntó Jesús, diciendo: ¿Qué nombre tienes? Y él dijo: Legión. Porque muchos demonios habían entrado en él.

31 Y le rogaban que no les mandase ir al dabismo.

32 Y había allí un hato de muchos puercos que pacían en el monte; y le rogaron que los dejase entrar en ellos; y los dejó.

33 Y salidos los demonios del hombre, entraron en los puercos; y el hato se arrojó de un despeñadero en el lago, y ahogóse.

34 Y los pastores, como vieron lo que había acontecido, huyeron, y yendo dieron aviso en la ciudad y por las heredades.

35 Y salieron á ver lo que había acontecido; y vinieron á Jesús, y hallaron sentado al hombre de quien habían salido los demonios, evestido, y en su juicio, á los pies de Jesús; y tuvieron miedo.

41 Y he aquí un varón, llamado Jairo, y que era príncipe de la sinagoga, vino, y cayendo á los pies de Jesús, le rogaba que entrase en

su casa;

42 Porque tenía una hija única, como de doce años, y ella se estaba muriendo. Y yendo, le apretaba la compañía.

43 Y una mujer, que tenía flujo de sangre hacía ya doce años, la cual había gastado en médicos toda su hacienda, y por ninguno había podido ser curada,

44 Llegándose por las espaldas, d Ap. 9. 1. tocó el borde de su vestido; y luego se estancó el flujo de su sangre.

e ver. 27. f cp. 10. 39.

[blocks in formation]

45 Entonces Jesús dijo: ¿Quién es el que me ha tocado? Y negando todos, dijo Pedro y los que estaban con él: Maestro, la compañía te aprieta y oprime, y dices: ¿Quién es el que me ha tocado?

46 Y Jesús dijo: Me ha tocado alguien; porque yo he conocido que ha salido virtud de mí.

47 Entonces, como la mujer vió que no se había ocultado, vino temblando, y postrándose delante de él, declaróle delante de todo el pueblo la causa por qué le había tocado, y cómo luego había sido

sana.

48 Y él le dijo: Hija, tu fe te ha salvado; "ve en paz.

49 Estando aún él hablando, vino uno del príncipe de la sinagoga á decirle: Tu hija es muerta, no des trabajo al Maestro.

50 Y oyéndolo Jesús, le respondió: No temas: cree solamente, y será salva.

51 Y entrado en casa, no dejó entrar á nadie consigo, sino á Pedro, y á Jacobo, y á Juan, y al padre y á la madre de la moza.

52 Y lloraban todos, y la plañían. Y él dijo: No lloréis; no es muerta, sino que duerme.

53 Y hacían burla de él, sabiendo que estaba muerta.

[blocks in formation]

28 Ri achique, tok xutzet ri Jesús, xsiquin y xuque-ka chuvech rija, xubij chi covilej chabel:_ ¿Achique nucuénta chave, Jesús, Rucajol ri Nimalej Dios chicaj? Nicutuj ri utzil chave chi man quinacayevarisaj.

29 (Roma duket-vi-tzij che ri tzilolej espíritu richin tel-el riquin ri achin: roma quiy chic chi kij chi duchapala-vi y quichajilon ximon riquin cadéna y grillos: xa querurakchila ri achokiquin ximon-vi, ducualox roma ri ajtzay pa tak tziran ulef.)

30 Xucutuj Jesús chire, dubij: ¿Achique abi? Y rija xubij: Legión. Roma e sibilej aj-tzayi e oquinek-vi riquin rija.

31 Diquicutuj utzil chire chi man querutek-el chupan ri sivan xaki benek.

32 Y co chiri jukataj ak gueva pa jun juyu; y xquicutuj utzil chire chi xtuya-ta-kij chique richin guehoc quiquin rije; y xuya-kij chique.

33 Tok xehel-el ri aj-tzayi riquin ri achin, xehoc ca quiquin ri ak; y ri jukataj ak quejucuc xebe chuva juyu ca chupan ri choy, y xejik.

34 Y ri aj-yuka, tok xquitzet ri xculvachitej, xehanumej, y e benek xquiya rutzijol pa tinamit y pa tak juyu.

35 Y xehel-pe ri vinek chutzetic ri xculvachitej; y xepe riquin Jesús, y xquil ri achin ri achokiquin e elenekvi-el ri aj-tzayi, tzuyul chi raken ri Jesús, rucusan rutziak, y chojmirinek chic ri runahoj, y xquixibij-qui.

36 Y ri xetzeton xquitzijoj chique rije achihel tok xcolotej ri xecoje ajtzayi riquin.

37 Jari-tok conojel ri jani-la vinek e petenek ri pa ruvachulef quichin ri Gadarénos pa rusutilen, xquicutuj utzil chire chi tel-el quiquin rije; roma e ruchapon nimalej xibin-rihil. Y rija, xoc-chi-el chupan ri jucu, xtzolej.

38 Y ri achin ri achokiquin xehel-viel aj-tzayi, xucutuj utzil chire chi dutzekelibej ta; y Jesús xukejela-can, dubij:

39 Catzolej chavachoch, y tatzijoj ronojel ri xuben ri Dios chave. Y rija xbe dutzijoj chi ronojel rupan ri tinamit ronojel ri rubanun ri Jesús chire.

ri Jáiro

40 Y xculvachitej tok xtzolej Jesús, xquicul chi utzil ri vinek; roma conojel coyoben-vi.

41 Y tatzu ca jun achin, rubinihan Jaíro, rija jun nimalaxel che ri jay richin moloj-rihil, xpe, xoruxucuba-ri chi raken ri Jesús, xucutuj utzil chire richin doc chi rachoch;

42 Roma co jun rumihal juney oc, cablajuj lahek rujuna, y rija diquenyan-ka. Y benek Jesús, diquipitz ri jani-la vinek.

43 Y jun ixok, ruchapon elen ri ruquiquel titiquir-yan cablajuj juna, ri achique ruquison chic chique akomanela ronojel ri kasabel richin, y manjun xtiquir ta xcachojirisan,

44 Xapon-apo chirij, xunek ruchi ri rutziak; y chanin xtane relen ri ruquiquel.

45 Jari-tok Jesús xubij: ¿Achique ri xinakon? Y diquevaj conojel, xubij Pédro y ri chaka chic e co riquin: Tijonel, ja ri vinek galatzan y gapitzon, y dabij: ¿Achique ri xinakon?

46 Y Jesús xubij: Co-na-vi xinakon; roma yin vetaman chi xel uchuka viquin.

47 Jari-tok, dutzet ri ixok chi man xcoje ta pan evel, xpe dibaybot, xoruxucuba-ri chuvech rija xorukalajirisaj chire chiquivech conojel ri vinek ri achokoma tok xunek, y achihel tok xcachojirisex chanin.

48 Y rija xubij chire: Numihal, ri animabel-cux xacolon; cabiyin riquin uxlanibel-cux.

49 Ca dichon rija, xpe jun chique ri aj chi rachoch ri nimalaxel che ri jay richin moloj-rihil xorubij chire: Ri amihal xquen-yan-ka, man taya rusamaj ri Tijonel.

50 Y tok xracaxaj Jesús, xuculuba rija: Man taxibij-avi: xaxe tanimaj, y xticolotej.

51 Y tok oquinek pa jay, man xuyata-kij chi co ta xoc-oc riquin, xaxe ri Pédro, y Jacóbo, y Juan, y ri rutata y ri rute ri xten.

52 Y guehok conojel, y guesiquin che bis. Y rija xubij: Man quixok; xa man caminek ta, xa diver.

53 Y diquitzehej rija, roma quetaman chi caminek-vi.

[ocr errors][merged small][merged small][merged small][merged small][merged small][merged small]

Y 'JUNTANDO á sus doce dis-b Mt. 10. 1. bres. Entonces dijo á sus discí

cípulos, les dió virtud y potestad sobre todos los demonios, y que sanasen enfermedades.

2 Y los envió á que predicasen cel reino de Dios, y que sanasen á los enfermos.

3 Y les dice: "No toméis nada para el camino, ni báculo, ni alforja, ni pan, ni dinero; ni tengáis dos vestidos cada uno.

4 Y en cualquiera casa en que entrareis, quedad allí, y de allí salid. 5 Y todos los que no os recibieren, saliéndoos de aquella ciudad, aun el polvo sacudid de vuestros pies en testimonio contra ellos.

[blocks in formation]

e Mt. 16. 13-16.

14.1-3.

Mr. 6.

6 Y saliendo, rodeaban por todas las aldeas, anunciando el evange- Mr. 8. lio, y sanando por todas partes. 27-29. 7 Y oyó 'Herodes el tetrarca 'to-fcp. 3. 1. das las cosas que hacía; y estaba en duda, porque decían algunos: Juan ha resucitado de los muertos; 8 Y otros: Elías ha aparecido; y otros: Algún profeta de los antiguos ha resucitado.

9 Y dijo Herodes: A Juan yo degollé; ¿quién pues será éste, de quien yo oigo tales cosas? Y procuraba verle.

14-16.

h Mr. 8. 30.

i

Mt. 16. Mr. 8.

21-28.

31-9. 1. j Mt. 17.

[ocr errors]

22, 23. Mr. 6. 30. Mt. 14.

13-21. Mr. 6. 32-44. Jn.6.1-13.

10 Y vueltos los apóstoles, le contaron todas las cosas que habían hecho. 'Y tomándolos, se retiró aparte á un lugar desierto de la ciudad que se llama Bethsaida. 11 Y como lo entendieron las mMt.10.38. gentes, le siguieron; y él las re-n1Co.15.31. cibió, y les hablaba del reino de Dios, y sanaba á los que tenían necesidad de cura.

12 Y el día había comenzado á declinar; y llegándose los doce, le

o Mt. 16.26.

Mr. 8. 36.

pulos: Hacedlos sentar en ranchos, de cincuenta en cincuenta.

15 Y así lo hicieron, haciéndolos sentar á todos.

16 Y tomando los cinco panes y los dos pescados, mirando al cielo los bendijo, y partió, y dió á sus discípulos para que pusiesen delante de las gentes.

17 Y comieron todos, y se hartaron; y alzaron lo que les sobró, doce cestos de pedazos.

[blocks in formation]

21 "Mas él, conminándolos, mandó que á nadie dijesen esto;

22 Diciendo: Es necesario que el Hijo del hombre padezca muchas cosas, y sea desechado de los ancianos, y de los príncipes de los sacerdotes, y de los escribas, y que sea muerto, y resucite al tercer día. 23 Y decía á todos: "Si alguno quiere venir en pos de mí, niéguese á sí mismo, y tome su cruz "cada día, y sígame.

24 Porque cualquiera que quisiere salvar su vida, la perderá; y cualquiera que perdiere su vida por causa de mí, éste la salvará. 25 Porque ¿qué aprovecha al

Ri rukalajirisabel

S. LÚCAS 9

54 Y rija, xuchop chuka xsiquin, dubij: Xten, cayacatej.

55 Jari-tok ri ránima xtzolej-pe, y chanin xyacatej: y rija xubij chi tiquiya ruvay richin diva.

56 Y ri rute rutata sachnek-quicux; ri achokche Jesús xuket-tzij, chi manjun achokche tiquibij-vi ri xculvachitej.

Y

TANAJ 9

XERUMOL ri e cablajuj rutijoxel, xuya cuchuka y quikatbel-tzij pa quivi conojel ri aj-tzayi, y chi quequicachojirisaj yabil je.

2 Y xerutek richin diquitzijoj ri rajavaren ri Dios, y chi quequicachojirisaj ri e yavahi.

3 Y dubij chique: Manjun achique ticuaj richin ri ibey, ni chamiy, ni pekes, ni caxlanvey, ni méro; ni man ticuaj caca molaj itziak chi ijujunal. 4 Xabachique jay ri xquixoc-vi, quixcoje chiri, y chiri xquixel-vi-el. 5 Y conojel ri manek xquixquicul ta, tok guixel-el chupan ri tinamit rí, chuka ri pokolaj titotaj-can chij ri ivaken richin kalajirisabel chiquij-can rije. 6 Yxquichop quibey, xehicovila pa ronojel aldéa, diquitzijoj ri utzilej rutzijol, y guecachojirisan pa ronojel lugar. 7 Y xracaxaj Heródes ri rucaj katoytzij ronojel ri diculvachitej; y man jiquil ta chuvech roma chaka diquibij: Juan castajinek-pe chiquicojol ri caminaki;

8 Y chaka chic: Elías rucutun-ri; y chaka chic: Jun chique ri ojer tak proféta castajinek-pe.

9 Y xubij Heródes: Ri Juan yin xinvelesaj raken ruvi: ¿achique cami ca re, ri achokchij guenvacaxala-vi jere? Y xucanoj rubaniquil richin dutzet.

10 Y tok e tzolojinek-chi-pe ri apóstol, xoquitzijola chire ronojel ri xquibanala. Y xerucuaj-el quiyonil pa jun tziran ulef pa rucuénta ri tinamit rubinihan Betsáida.

11 Y tok ri vinek quetaman chic, xcokaj; y rija xerucul, y xutzijoj chique ri rajavaren ri Dios, y guerucachojirisala-vi ri dicatzin guecachojirisex.

12 Y tok ditzak-yan-ka ri kij; xehapon-apo ri e cablajuj, xquibij chire:

ri Pédro Quehataka-el ri vinek, richin chi quebe pa tak aldéa y quiquin aj pa juyuhi, richin decukxanij-qui y diquil quivay; roma xa pa tziran re oj co-vi.

13 Rija dubij chique: Tiya rix chique richin diquitej. Y xquibij rije: Manek chique ta co kiquin xaxe voho caxlanvey riquin cahi quer, vi man gojbe ta chulokic vey richin chique conojel re vinek re.

14 Y e co lahek voho mil achiha. Jari-tok xubij chique ri rutijoxel: Tibana chique chi quetzuyutzuxin-ka chi nicaj tak ciento.

15 Y queri xquiben, xequitzuyuba conojel.

16 Y xuquen ri voho caxlanvey y ri cahi quer, xtzuhun akanij chicaj xrurtisaj, xuperela, y xuya chique ri rutijoxel richin chi diquiya chiquivech ri vinek.

17 Y xeva conojel, y xnoj quipan; y xquimol ri xbeka-can cablajuj chaquech.

18 Y xculvachitej tok rija ruyon oc duben orar, e co ri rutijoxela riquin; y xucutuj chique dubij: ¿Achique diquibij ri vinek chi yin?

19 Y rije xquiculuba, y xquibij: Juan Kasey-ya; y chaka chic, Elías; y chaka chic, chi jun chique ri ojer tak proféta castajinek-pe.

20 Y xubij chique: ¿Y rix achique dibij chi yin? Jari-tok xuculuba ri Simón Pédro xubij: Ja rat ri ru-Crísto ri Dios.

21 Y rija xerupixabaj-el utzil xukettzij chique, chi manjun achokche tiquibij-vi re;

22 Dubij: Co-na-vi chi ri Rucajol ri achin xtukasaj sibilej ruvech pokonal, y xtixutux coma ri rijitek tak achiha, y ri nimalaxela tak sacerdóte, y ri ajtziba, y chi xticamisex, y pa rox kij xticastej.

23 Y dubij chique conojel: Vi co jun dajovan dipe chuvij, tukila-ri, y tucuaj ri rucruz ronojel kij, y quirokaj. 24 Roma xabachique xtrajo xtucol ri rucaslen, xtusech; y xabachique xtusech ri rucaslen voma yin, jāre xtucol.

25 Roma ¿achique duchec ri achin,

« ElőzőTovább »