46 Chunakaj ri pan oxi tikakij, Jesús xsiquin chi covilej chabel, dubij: Éli, Éli, ¿lama sabachtáni? Re dubij chi tzij: Dios vichin, Dios vichin, ¿aroma xinamalij-can? 47 Y chaka ri e co chiri, xcacaxaj, xquibij: Ja ri Elías droyoj re. 48 Y, jun chique rije xbextan jun anin, xberucama jun espónja, xberumuba pa vinágre, y xuya chutzan jun aj, xuya chire richin dukum. 49 Ri chaka chic xquibij: Man tanek, tikatzeta-na vi xtipe ri Elías chucolic. 50 Ri Jesús, tok xsiquin chic jumbey chi covilej chabel, xujech ri espíritu. 51 Y tatzu, ri tziek cuchbel richin ri rachoch Dios xretzetej pa nicaj, pa jotol ca pa xulan: y ri ruvachulef xsilon, y ri abej xquipaxla-qui; 52 Xejakatej ri acuchi e mukulun-vi ri caminaki, y sibilej quichacul ri lokolej tak vinek ri e varinek-can, xeyacatej; 53 Y tok kaxnek chic ri rucastajibel ri Jesús, xehel ri acuchi e mukulun-vi, xepe chupan ri santohilej tinamit, xquicut-qui chiquivech e jani-la. 54 Ri quitata jun ciénto soldádo, y ri e co riquin chuchajixic ri Jesús, tok quitzeton chic ri cabraken, y ri xeculvachitej je, jani-la xquixibij-qui, diquibij: Kitzij-na-vi, jare ri Rucajol ri Dios. 55 Y e co chiri e sibilej ixoki quitzuliben-apo ca ca nej, ri xehilin richin tok quitzekeliben-pe ri Jesús, ca pa Galiléa: 56 Ri achokcojol e co-vi María Magdaléna, y María ri quite ri Jacóbo y ri José, y ri quite ri rucajol ri Zebedéo. 57 Y tok xkakij-ka, xpe jun achin beyon ri aj-Arimatéa, rubinihan José, rija chuka jun rutijoxel ri Jesús. 58 Jare xapon riquin ri Piláto, y xucutuj ri ruchacul ri Jesús: jari-tok Piláto xuket-tzij chi diya ri ruchacul chire. 59 Xuquen José ri ruchacul, xubakotij chupan jun tziek chajchoj. 60 Xuya chupan jun caca rujul caminek, chi rucoton chuva abej: ri Jesús xubolkotij-pe jun mama abej chuchi ri jul, xbe. 61 Y e co chiri ri María Magdaléna, y ri jun chic María, e tzuyul chuvech ri jul. 62 Y ri rucan-el kij, richin ri banbelutzil-rihil, xquimol-qui ri nimalaxela tak sacerdóte y ri e Fariséo chuvech ri Piláto, 63 Diquibij: Ajaf, doka chi kacux chi ri kolonel rí xubij-can, tok ca ques: Tok xtikax rox kij guicastej. 64 Takata-ca-tzij, richin chi tichajix ri jul ca pa rox kij; richin man quepe ri rutijoxela ri chaka, y xtiquelekaj-el, y xtiquibij chique ri vinek: Xcastej chiquicojol ri caminaki. Xtoc ca ri ruquisibel kolbel-rihil mas itzel que chuvech ri nabey. 65 Piláto xubij chique: Pan ika e co-vi ri chajinela: quixbiyin, tibana chire janipe ri ivetaman richin manjun achique duculvachij. 66 Xebe rije, utz, utz xquiben-can chire ri jul, xquiya-can retal ri abej xequipaba-can chajinel. TOK TANAJ 28 NOK xkax ri sábado, diseker-el ri nabey kij richin ri semána, xpe ri María Magdaléna, y ri jun chic María, chuťzetic ri jul. 2 Tatzu, xbanatej jun mama cabraken: roma ri ruhángel ri Ajaf, xka-pe ri chila chicaj y xoka, xorubolkotij-can ri abej, y xtzuye pa ruvi. 3 Ri ruvech achihel coyopa, y ri rutziak mex achihel ri mexlej tef. 4 Y roma xquixibij-qui chuvech rija ri chajinela xebaybot, y xehoc achihel e caminaki. 5 Xuculuba ri ángel, xubij chique ri ixoki: Man tixibij-ivi; roma yin vetaman chi dicanoj ri Jesús, ri xrip chuvech cruz. 6 Man co ta vave; roma xa xcastejyan, achihel ri rubin-can. Quixampe, titzeta ri acuchi xya-vi ri Ajaf. 7 Y quixbiyin chanin, tibij chique ri rutijoxel chi xcastej-yan chiquicojol ri caminaki: y titzu dinabeyej chivech rix pa Galiléa; chiri xtitzet-vi; titzu, ximbij ca chive. Aparición 8, 10. de Jesús 14 Y si esto fuere oído "del presidente, nosotros le persuadiremos, y os haremos seguros. S. MATEO 28 8 Entonces ellas, saliendo della cp. 27.2. sepulcro con temor y gran gozo, Mr. 16. fueron corriendo á dar las nuevas á sus discípulos. Y mientras iban á dar las nuevas á sus discípulos, 9 He aquí, Jesús les sale al en-e cuentro, diciendo: Salve. Y ellas se llegaron y abrazaron sus pies, y le adoraron. Mr. 16. 9. J. 2014. d cp. 27. 8. e ver. 7. 15 Y ellos, tomando el dinero, hicieron como estaban instruídos: y este dicho fué divulgado entre los Judíos hasta el día de hoy. 16 Mas los once discípulos se fueron á Galilea, al monte "donde Jesús les había ordenado. 17 Y como le vieron, le adoraron: mas algunos dudaban. 18 Y llegando Jesús, les habló, diciendo: "Toda potestad me es dada en el cielo y en la tierra. 19 Por tanto, id, 'y doctrinad á todos los Gentiles, bautizándolos en el nombre del Padre, y del Hijo, y del Espíritu Santo: 20 Enseñándoles que guarden todas las cosas que os he mandado: y he aquí, yo estoy con vosotros todos los días, hasta el fin del mundo. Amén. 8 Jari-tok rije xehel-pe chupan ri jul riquin xibin-rihil y níma quicoten, xebe jun anin chuyahic rutzijol chique ri rutijoxel. Y tok e benek chuyahic rutzijol chique ri rutijoxel, 9 Tatzu, Jesús xel-pe chi quiculic, dubij: Quixquicot. Rije xejel-apo y xquiketej ri raken, y xquixucuba-qui chuvech. 10 Jari-tok Jesús xubij chique: Man tixibij-ivi: quixbiyin, tiya ri rutzijol chique ri vachalal, richin guebe pa Galiléa, chiri xquinquitzet-vi. 11 E benek rije, chaka chique ri chajinela xepe ri pa tinamit, y xquiya rutzijol chique ri nimalaxela tak sacerdóte che ronojel ri xculvachitej. 12 Y quimolon-qui quiquin ri rijitek tak achiha, tok xquiya chiquivech, xquiya sibilej méro chique ri soldádos, 13 Diquibij: Tibij: Ri rutijoxela xepe chaka, y xoquelekaj-el, tok gojver roj. ducut-ri 14 Vi re xtacaxex roma ri presidente, roj xtikacukuba-rucux, y xtikaben chive chi utz guixcoje. 15 Rije xquiquen ri méro, xquiben achihel ri xetakchibex-vi: y re chabel re xbe rutzijol chiquicojol ri Judíos ca chupan ri kij vacamin. 16 Y ri julajuj tijoxel xebe pa Galiléa, chuva ri juyu ri rucakon-can ruvech ri Jesús chique. 17 Y tok xquitzet ri Jesús, xexuque, chuvech: y chaka man kes ta xquinimaj. 18 Tok xapon ri Jesús, xchon chique dubij: Ronojel katbel-tzij yohon-pe chuve ri chila chicaj y re chuvachulef. 19 Roma-ri, quixbiyin, quehitijoj conojel ri vinek, tikasaj-ya pa quivi pa rubi ri Tatahixel, y ri Cajolaxel, y ri Lokolej Espíritu: 20 Quehitijoj chi tiquitakej ronojel ruvech che ri nukaton-el-tzij chive: yin yin co iviquin ronojel kij, ca pa ruquisibel ri ruvachulef. Amén. EL SANTO EVANGELIO SEGÚN SAN MARCOS a Mt. 4. 2 Como está escrito en Isaías el b Mt. 3. 1-11. Lc. 3. 2-16. c Mal. 3. 1. d Mt. 4. 12. e Mt. 4. 23. Lc. 3. 4. Ga. 4. 4. Ef. 1. 10. h 4 Bautizaba Juan en el desierto, iy predicaba el bautismo del arre-Mt.26.28. pentimiento para remisión de pecados. 5 Y salía á él toda la provincia de Judea, y los de Jerusalem; y eran todos bautizados por él en el río de Jordán, confesando sus pecados. 6 Y Juan andaba vestido de pelos de camello, y con un cinto de cuero alrededor de sus lomos; y comía langostas y miel silvestre. 7 Y predicaba, diciendo: Viene tras mí el que es más poderoso que yo, al cual no soy digno de desatar encorvado la correa de sus zapatos. 8 Yo á la verdad os he bautizado con agua; mas él os bautizará con Espíritu Santo. i Mt. 4. Lc.5.2-11. Jn. 1. Lc. 4. 12 Y luego el Espíritu "le impele al desierto. 13 Y estuvo allí en el desierto cuarenta días, y era tentado de Satanás; y estaba con las fieras; y los ángeles le servían. 14 "Mas después que Juan fué encarcelado, Jesús vino á Galilea predicando el evangelio del reino de Dios, 15 Y diciendo: "El tiempo es cumplido, y el reino de Dios está cerca: arrepentíos, y creed al evangelio. 16 Y pasando junto á la mar de Galilea, vió á Simón, y á Andrés su hermano, que echaban la red en la mar; porque eran pescadores. 17 Y les dijo Jesús: Venid en pos de mí, y haré que seáis pescadores de hombres. 18 Y luego, dejadas sus redes, le siguieron. 19 Y pasando de allí un poco más adelante, vió á Jacobo, hijo de Zebedeo, y á Juan su hermano, también ellos en el navío, que aderezaban las redes. 20 Y luego los llamó: y dejando á su padre Zebedeo en el barco con los jornaleros, fueron en pos de él. k Mt. 4. 13. 21 *Y entraron en Capernaum; y luego los sábados, entrando en la sinagoga, enseñaba. Mt. 3. 11 21, 22. 13-17. m Mt. 2.23. 28, 29. 10 Y luego, subiendo del agua, vió abrirse los cielos, y al Espíritu como paloma, que descendía sobre él. 11 Y hubo una voz de los cielos que decía: Tú eres mi Hijo ama-o Mt. 8. 29. do; en ti tomo contentamiento. 22 Y se admiraban de "su doctrina; porque les enseñaba como quien tiene potestad, y no como los escribas. 23 Y había en la sinagoga de ellos un hombre con espíritu inmundo, el cual dió voces, 24 Diciendo: ¡Ah! ¿qué tienes con nosotros, Jesús Nazareno? 3 Tatzu yin nitek ri nutakon chavech Richin duchojmirisaj ri abey Tichojmirisaj ri rubey ri Ajaf; 4 Xpe Juan dikasan-ya pa tziranruvachulef, y dutzijoj ri kasan-ya richin tzolibel-cux richin cuybel-mac. 5 Y xehapon riquin rija conojel ri aj pa ruvachulef Judéa, y ri aj Jerusalem; y conojel xkasex-ya pa quivi roma rija pa raken-ya Jordán, diquikalajirisala ri quimac. 6 Y ri rutziak ri Juan rusumal caméllo oquinek, y jun tzun oquinek ximbel rupan; y guerutej sac y aj pa kayis cab. 7 Y xukalajirisala, dubij: Dipe chuvij yin ri achique co mas ruchuka que chinuvech yin, ri achique ri man yin ta rucamon richin niquir ri ruvech ri ruxajab. 8 Yin kitzij-na-vi xinkasaj-ya pan ivi riquin ya; y rija xtukasaj-ya pan ivi riquin ri Lokolej Espíritu. 9 Y xculvachitej chupan je ri kij rí, chi Jesús xel-pe pa Nazaret pa ruvachulef, Galiléa, y xkasex-ya pa ruvi roma Juan chupan ri Jordán. 10 Y chanin, xjote-pe chuchi ri ya, xutzet xjakatej ri caj, y ri Espíritu achihel palóma, xbeka-pe pa ruvi rija. 11 Y xpe jun chabel chicaj ri dubij: Rat ri Nucajol yalan nulok; avoma rat vilon ri nuquicoten. 12 Y chanin ri Espíritu xucuaj pa tziran ruvachulef. 13 Y xcoje chiri pa tziran ruvachulef cavinek kij, y xtejtobex roma ri Satanás; y xcoje quiquin ri juyubel tak chicop; y ri ángeles xquilij rija. 14 Y tok tzapen-chi-can ri Juan pa cárcia, Jesús xpe pa Galiléa dukalajirisala ri utzilej rutzijol richin ri rajavaren ri Dios, 15 Y dubij: Ri rukijul xtzaket, y ri rajavaren ri Dios co chic nakaj: titzolej-pe-icux, y tinimaj ri utzilej rutzijol. 16 Y tok benek chuchi ri choy richin Galiléa, xutzet ri Simón, y ri Andrés ri rachalal, diquitorij-ka ri cajcoyal chupan ri choy; roma e carunel. 17 Y xubij Jesús chique: Quixampe chuvij yin, y xtimben chi xquixoc caruy tak achiha. 18 Chanin, xquiya-can ri quichapbelquer, xcokaj-el. 19 Y xkax chiri pa juramaj apo, xutzet Jacóbo, rucajol ri Zebedéo, y ri Juan rachalal, chuka rije chupan jucu, diquicojoj-vi ri cajcoyal. 20 Y chanin xeroyoj: y xquiya-can ri quitata Zebedéo chupan ri jucu quiquin ri samajela, y xebe chirij rija. 21 Y xehoc chupan Capernaum; y chanin pa tak sábado xehoquiyaj chupan ri jay richin moloj-rihil, y rija xerutijola. 22 Y xsach-quicux che ri rutijobal; roma xerutijola achihel co rukatbeltzij, man achihel ta ri aj-tziba. 23 Y co chupan ri jay richin quimolojrihil jun achin co jun tzilolej espíritu riquin, y rija xsiquin, 24 Xubij: ¡Ah! ¿Achique avichin co kiquin roj, Jesús Nazaréno? ¿La at |