Ri quitzukic S. MATEO 14 e voho mil 7 Y xusuj rija riquin juraménto chi y quenabeyej-apo jucan ruchi ri duya chire xabachique ri xtucutuj choy, roquic rija guerukejela-el ri chire. vinek. 8 Y rija, yohon-chi-na runahoj nabey roma ri rute, xubij: Taya chuve vave chupan jun pláto ri ruvi ri Juan ri Kasey-ya. 9 Jari-tok ri rey xbison-ka; xa roma ri rujuraménto, y coma ri e co junan chuchi ri mésa, xuket-tzij richin tiya chire. 10 Y xutek rukupixic raken ruvi ri Juan ri pa cársia. 11 Y xcam-pe ri ruvi chupan jun pláto, y xya chire ri xten; y rija xucuaj chuvech ri rute. 12 Jari-tok xehoka ri rutijoxel, y xquicuaj ri rutihojil, y xquimuk; y xebe, y xquiya rutzijol chire ri Jesús. 13 Y tok xracaxaj Jesús, xel-el chiri xbe chupan jun jucu pa jun tziran ulef, ruyonil: y tok ri vinek xcacaxaj, xcokaj xebe chi caken e elenek-pe pa tak tinamit. 14 Y xel-pe Jesús, xerutzet ri janila vinek, xujoyovaj quivech rije, y xerucachojirisaj ri e yavahi chiquerije. 15 Y tok xka-ka ri kij, xekax-apo ri rutijoxel riquin rija, xquibij: Tatzu re ruvachulef re xa tziran, y ri hóra xkax-yan: quehataka-el ri vinek, richin chi guebe pa chitak tinamit, y tiquiloko richin diquitej. 16 Jesús xubij chique: Manek dicatzin ta chi guebe: tiya rix chique richin diquitej. 17 Y rije xquibij: Manek chique ta co kiquin vave xaxe voho caxlanvey y cahi quer. 18 Y rija xubij chique: Ticama-pe | chuve vave. 19 Y xubij chique ri vinek chi quetzuye-ka chuva ri kayis, xeruquen ri voho caxlanvey y ri cahi quer, y xuyec ri runak-ruvech chicaj, xrurtisaj, y xeruper y xuya ri caxlanvey chique ri tijoxela, y ri tijoxela chique ri vinek. 20 Y xeva conojel, y xnoj quipan; y xquiyec ri xbe-ka-can ruchi, cablajuj chaquech e nojinek. 21 Y ri xeva e co lahek voho mil achiha, jun vi cuénta ri ixoki y ri acuala. 23 Y tok e rukejelon-chi-el ri vinek, xjote pa ruvi ri juyu, ruyon, richin xberubana orar: y tok xka-ka ri kij, ruyon-oc co chiri. 24 Y ri jucu co chic pa runicajal ri choy, duticmayila-chic-ri roma ri ruvi ya; roma ri cakik petenek chuvech. 25 Y tok petenek chic rusekeric, Jesús xeberila rije dibiyin pa ruvi ri choy. 26 Y ri tijoxela, tok xquitzet chi dibiyin pa ruvi ri choy, xsach-quicux, diquibij: Xibinel re. Y xesiquin roma quixibin-rihil. 27 Y Jesús chanin xchon chique, dubij: Ticukuba-icux, xa yin; man tixibij-ivi. 28 Jari-tok Pédro xuculuba rija, y xubij: Ajaf, vi rat rí, tabij chi guibeapo aviquin pa ruvi ri ya. 29 Y rija xubij: Catampe. Y xel-pe ri Pédro chupan ri jucu, xbiyin pa ruvi ri ya richin dibe riquin Jesús. 30 Y tok xutzu ri cakik chi yalan ruchuka, xuxibij-ri; xa xutiquiriba dibe-ka chuxe ri ya, xsiquin, dubij: Ajaf, quinacolo. 31 Y chanin ri Jesús, xuyuk ri ruka, xuchop rija, y xubij chire: Ah rat chi juba-oc ri acukubabel-cux, ¿Aroma xaben cahi acux? 32 Y tok rije xehoc chupan ri júcu, xsiso-ka ri cakik. 33 Jari-tok ri e co chupan ri jucu, xepe y xexuque chuvech, diquibij: Kitzij-vi chi rat Rucajol ri Dios. 34 Y xehapon-apo ri jucan ruchi-ya, xehoc pa rucuénta Genezaret. 35 Y tok ri achiha ri e aj-chiri xquetamaj ruvech, xetakon chupan ronojel ri ruvachulef rusurin-ri chiri, y xequicamala-pe conojel ri e yavahi riquin rija; 36 Y xquicutuj utzil chire chi xaxe xtiquinaquila ruchi ri rutziak; y conojel ri xenaquin, xecachoj. TANAJ 15 22 Y chanin ri Jesús xuben Chique JARI-TOK xehapon riquin ri Jesús ri rutijoxel chi guehoc chupan ri jucu, chaka tenek pa Jerusalem, diquibij: 2 ¿Por qué tus discípulos traspasan la tradición de los ancianos? porque no se lavan las manos cuando comen pan. 3 Y él respondiendo, les dijo: ¿Por qué también vosotros traspasáis el mandamiento de Dios por vuestra a Mr.7.2,5. tradición? 4 Porque Dios mandó, diciendo: 'Honra al padre y á la madre, y, El que maldijere al padre ó á la ma-d dre, muera de muerte. 5 Mas vosotros decís: Cualquiera que dijere al padre ó á la madre: Ex. 20.12. c Ex. 21. 17. y 7. 31. Lc. 6. 17. tradición 19 Porque del corazón salen los malos pensamientos, muertes, adulterios, fornicaciones, hurtos, falsos testimonios, blasfemias. 20 Estas cosas son las que contaminan al hombre: que comer con las manos por lavar no contamina al hombre. 21 Y saliendo Jesús de allí, se fué á las partes de Tiro y de Sidón. 22 Y he aquí una mujer Cananea, que había salido de aquellos términos, clamaba, diciéndole: Se Es ya ofrenda mía á Dios todo e cp. 9. 27. ñor, Hijo de David, ten miseri aquello con que pudiera valerte; 6 No deberá honrar á su padre ó á su madre con socorro. Así habéis invalidado el mandamiento de Dios por vuestra tradición. 7 Hipócritas, bien profetizó de vosotros Isaías, diciendo: 8 Este pueblo 'de labios me honra; Mas su corazón lejos está de mí. 9 Mas en vano me honran, 'Enseñando doctrinas y mandamientos de hombres. 10 Y llamando á sí las gentes, les dijo: Oid, y entended: 11 No lo que entra en la boca 'contamina al hombre; mas lo que sale de la boca, esto contamina al hombre. 12 Entonces llegándose sus discípulos, le dijeron: ¿Sabes que los Fariseos oyendo esta palabra se ofendieron? fcp. 14. 15. Is. 29. 13. h cp. 10. 6. i cp. 8. 2. Col. 2. 22. Tit. 1. 14. cp. 7. 6. Ap. 22. 15. Fil. 3. 2. Hch. 10. 14, 15. m cp. 9. 2. cordia de mí; mi hija es malamente atormentada del demonio. 23 Mas él no le respondió palabra. Entonces llegándose sus discípulos, le rogaron, diciendo: 'Despáchala, pues da voces tras nosotros. 24 Y él respondiendo, dijo: "No soy enviado sino á las ovejas perdidas de la casa de Israel. 25 Entonces ella vino, y 'le adoró, diciendo: Señor, socórreme. 26 Y respondiendo él, dijo: No es bien tomar el pan de los hijos, y echarlo á los perrillos. 27 Y ella dijo: Sí, Señor; mas los perrillos comen de las migajas que caen de la mesa de sus señores. 28 Entonces respondiendo Jesús, dijo: Oh mujer, "grande es tu fe; sea hecho contigo como quieres. Y fué sana su hija desde aquella hora. 29 Y partido Jesús de allí, "vino junto al mar de Galilea: y subiendo al monte, se sentó allí. 30 Y llegaron á él muchas gentes, que tenían consigo cojos, ciegos, mudos, mancos, y otros muchos 15 Y respondiendo Pedro, le di- Mr. 7. 17. enfermos: y los echaron á los pies de Jesús, y los sanó: 31 De manera que se maravillaban las gentes, viendo hablar los mudos, los mancos sanos, andar los cojos, y ver los ciegos: y glorificaron al Dios de Israel. 32 Y Jesús llamando á sus discípulos, dijo: Tengo lástima de la gente, que ya hace tres días que 2 ¿Aroma ri atijoxel diquixolkotij ri quipixa-can ri rijitek tak achiha? roma man diquichej ta ri quika tok gueva. 3 Y rija xuculuba, xubij chique: ¿Aroma ca chuka rix dixolkotij ri rupixa ri Dios roma ri ichabel yohoncan? 4 Roma Dios xuket-tzij, dubij: Taya quikij ri ate atata, y, ri xtiyokon quichin rute rutata, tiquen chi camic. 5 Y rix dibij: Xabachique chi xtubij chire ri rute o ri rutata: Nisipaj chire ri Dios ronojel ri vichin ri achique co xtrekalej chive; 6 Man puérza chi ta tuya rukij ri rute o ri rutata. Queri xixilkotij ri rupixa ri Dios riquin ri ojer tak nahoj. 7 Cahi ipalej, kitzij xubij-can chivij ri Isaías, dubij: 8 Re vinek re riquin quichi diquiya nukij; Ja ri cánima xa nej co-vi chuve. 9 Xa chiki queri diquiya nukij, Guetijon riquin chabel y pixa quichin achiha. 10 Y xeroyoj ri vinek, xubij chique: Tivacaxaj y tikax chivech. 11 Man ja ta ri doc pa ruchi ri achin ditzilobisan; xa ja ri del-pe pa ruchi, jare ditzilobisan ri achin. 12 Jari-tok xehapon-apo ri rutijoxel, xquibij chire: ¿La avetaman chi ri e Fariséo, tok xcacaxaj re chabel re, itzel xquina? 13 Y xuculuba rija xubij: Ronojel ticon ri man xutic ta ri Nata aj chila chicaj, xtibok-el. 14 Quehiya-can: xa e moyilej tak ucuey-bey quichin e moyi; y vi ri moy ducuaj rubey ri moy, junan guebetzak chupan ri jul. 15 Y xucutuj ri Pédro, xubij chire: Takalajirisaj chikavech re cambeltzij re. 16 Y Jesús xubij: ¿La chuka rix manek inojibal ta? 17 ¿La cajani tikax ta chivech, chi ronojel ri doc pa chihij, dika chupan pamaj, y deya-can pan evel? 18 Ja ri del-pe pa chihij, chupan ri ánima del-vi-pe; y jare detzelan richin ri achin. e yohon-can 19 Roma chupan ri ánima del-vi-pe ri itzel tak nojibel, camisanic, tzinic, nakoj-ixoki, elek, nojin tak tzij, yokonic. 20 Jere ri guehetzelan ri achin: ja ri man dichaj ta kabaj tok diban vahin man dretzelaj ta ri achin. 21 Y xel-el ri Jesús chiri, xbe pa quicuénta ri Tíro y ri Sidón. 22 Y tatzu jun ixok Cananéa, elenekpe chupan ri ruvachulef rí, xsiquin dubij chire: Ajaf, Rucajol ri David, tajoyovaj nuvech yin; ri val yalan ajtzayirinek. 23 Y rija manjun chabel xuculubabej ruvech. Jari-tok xehapon-apo ri rutijoxel riquin, xquicutuj utzil chire, diquibij, Cachon-can chire richin dibe, xa disiquin chikij. 24 Y rija xuculuba, xubij: Yin takom-pe xaxe chique ri carnélo e sachinek e aj Israel. 25 Jari-tok ri ixok xpe, y xuxucubaka-ri chuvech, dubij: Ajaf, quinato. 26 Y xuculuba rija, xubij: Man utz ta dimaj quicaxlanvay ri alcualaxela, y diya chique ri chitak tzi. 27 Y rija xubij: Kitzij, Ajaf; y ri chitak tzi diquitej ri rucajil ri guetzakka chuxe ri mésa quichin ri e cajaf. 28 Jari-tok xuculuba Jesús, xubij: Oh, ixok, nim ri animabel-cux; queri tibanatej aviquin achihel davajo. Y xcachoj ri ral can chupan ri ramaj rí. 29 Y xel-el Jesús chiri, xpe chuchi ri choy pa Galiléa; y xjote-el pa ruvi ri juyu, xtzuye-ka chiri. 30 Y xebehapon riquin rija e jani-la vinek, e cucuan ri guejetzon, moyi, mema, ri man tzaket ta quika, y chaka chic quiy je yavahi: y xeya xe raken ri Jesús, y xerucachojirisaj: 31 Que-ca-ri tok xpo-quicux ri vinek, diquitzet chi ri mema xechon, ri man tzaket ta quika xecachoj, choj xebiyin ri guejetzon, y ri_moyi xetzuhun: y xquiya-rukij ri Dios richin ri Israel. 32 Y Jesús xeroyoj ri rutijoxel, xubij: Nibisoj quivech re vinek re, roma oxi yan kij chi guecoje viquin, v perseveran conmigo, y no tienen qué comer; y enviarlos ayunos no quiero, porque no desmayen en el camino. 17, 21. 33 Entonces sus discípulos le di-a cp. 14. cen: ¿Dónde tenemos nosotros tantos panes en el desierto, que hartemos á tan gran compañía? 34 Y Jesús les dice: ¿Cuántos bcp. 15. panes tenéis? Y ellos dijeron: 34, 38. Siete, y unos pocos pececillos. 35 Y mandó á las gentes que se recostasen sobre la tierra. 36 Y tomando los siete panes y los peces, haciendo gracias, partió y dió á sus discípulos; y los discípulos á la gente. 37 Y comieron todos, y se hartaron: y alzaron lo que sobró de los pedazos, siete espuertas llenas. 38 Y eran los que habían comido, cuatro mil hombres, sin las mujeres y los niños. 39 Entonces, despedidas las gentes, subió en el barco: y vino á los términos de 'Magdalá. Mr. 8. 6 y 14. 23. Lc. 22. 17, 19. Jn. 6. 11, 23. y 11. 24. 1 Co. 10.30 Hasta Mr. 8. cp. 16. 12, 10-21. e Mr. 8. 27-29. Lc. 9. 18-20. fcp. 27. 56. 0 ср. 14. 2. Mr. 6. 14, 15. Lc. 9. 8. hiep. 12. 38. de Pedro 8 Y entendiéndolo Jesús, les dijo: ¿Por qué pensáis dentro de vosotros, hombres de poca fe, que no tomasteis pan? 9 ¿No entendéis aún, "ni os acordáis de los cinco panes entre cinco mil hombres, y cuántos cestos alzasteis? 10 ¿Ni de los siete panes 'entre cuatro mil, y cuántas espuertas tomasteis? 11 ¿Cómo es que no entendéis que no por el pan os dije, que os guardaseis de la levadura de los Fariseos y de los Saduceos? 12 Entonces entendieron que no les había dicho que se guardasen de la levadura de pan, sino de la doctrina de los Fariseos y de los Saduceos. 13 Y viniendo Jesús á las partes de Cesarea de Filipo, preguntó á sus discípulos, diciendo: ¿Quién dicen los hombres que es el Hijo del hombre? 14 Y ellos dijeron: "Unos, Juan el Bautista; y otros, Elías; y otros, Jeremías, ó alguno de los profetas. 15 El les dice: Y vosotros, ¿quién decís que soy? 16 Y respondiendo Simón Pedro, dijo: Tú eres el Cristo, 'el Hijo del Dios viviente. eres, 17 Entonces, respondiendo Jesús, le dijo: Bienaventurado 'Simón, hijo de Jonás; porque no te lo reveló "carne ni sangre, mas mi Padre que está en los cielos. 18 Mas yo también te digo, que cp. 10. 2. "tú eres Pedro, y sobre esta piedra Ef. 2. 20. edificaré mi iglesia; y "las puertas Is. 38. 10. del infierno no prevalecerán contra ella. Is. 22. 22. Ap. 3. 7. Jn. 20. 23. Jn. 1. 42. q cp. 12. 39. 8 cp. 18. 18. 1 Co. 5. 4. Le. 9. 21. u 1 Co. 5. 6. 7. 6 Y Jesús les dijo: Mirad, yt Mr. 8. 30. guardaos de la "levadura de los Fariseos y de los Saduceos. 7 Y ellos pensaban dentro de sí, diciendo: Esto dice porque no tomamos pan. Ga. 5. 9. v Mr. 8.31 9.1. Lc. 9. 22-27. 19 Y á ti daré las llaves del reino de los cielos; y todo lo que ligares en la tierra será ligado en los cielos; y todo lo que desatares en la tierra será desatado en los cielos. 20 Entonces mandó tá sus discípulos que á nadie dijesen que él era Jesús el Cristo. 21 Desde aquel tiempo comenzó Jesús á declarar á sus discípulos manek achique ta diquitej; y xquentek-ta-el manek e vahinek man nivajo ta, richin man xa quekitej chupan ri bey. 33 Jari-tok ri e rutijoxel xquibij chire: ¿Acuchi ca co-vi ta kiquin roj jani-la caxlanvey pa tziran ruvachulef, richin xquekatzuk utzil re jani-la vinek re? 34 Y Jesús xubij chique: ¿Janipe caxlanvey co iviquin? Y rije xquibij: Vuku, y jun-cahi chitak quer. 35 Y xubij chique ri vinek chi guetzuye-ka pan ulef. 36 Y xuquen ri vuku caxlanvey y ri quer, y xucavomaj, xuper y xuya chique ri rutijoxel; y ri tijoxela chique ri vinek. 37 Y xeva conojel, y xenoj utzil: y xquimol ruchi ri xbeka-can, vuku chaquech xenoj-can. 38 Y ri xeva, e caji mil achiha, jun vi cuénta ri ixoki y ri acuala. 39 Jari-tok, xerukejela-can ri vinek, y xoc chupan ri jucu: y xapon pa rucuénta Magdalá. TANAJ 16 XEHAPON ri e Fariséo y ri e Y Saducéo richin chi doquitijtobej, xquicutuj chi tucutu chiquivech jun retal petenek chicaj. 2 Y rija xuculuba, xubij chique: Tok dixule-ka ri kij, dibij: Sakij dipe; roma ri caj co cáka sutz chuvech. 3 Y pa nimaka: Vacamin job cokolajay; roma dicakcojin y bis ruxe ri caj. Cahi ipalej, chi ivetaman dinicoj ruvech ri caj; ¿y ri retal quichin re kij jere man guixtiquir ta? 4 Ri itzel y tzinel iyaj mamaj ducutuj retal; y retal manek xtiya ta chire, xa ja ri retal richin ri proféta Jonás. Y xeruya-can, xbe. 5 Y tok xehapon ri rutijoxel ri jucan ruchi ri choy, xquimestaj rucuaxic caxlanvey. 6 Y Jesús xubij chique: Titzu, y tibana cuénta ivi che ri quichamil ri e Fariséo y quichin ri e Saducéo. 7 Y rije diquichob pa tak cánima, diquibij: Jare dubij roma xkaquen-ta-pe caxlanvey. man ri Pédro 8 Y xretamaj Jesús, xubij chique: ¿Aroma dichob pa tak ivánima rix, ri juba-oc inimabel-cux, chi man xiquen-ta-pe caxlanvey? 9 ¿La ca manjani tikax ta chivech, y la manek doka chicux che ri voho caxlanvey chique ri voho mil achiha, y janipe chaquech xiyec? 10 ¿Ni ri vuku caxlanvey chique caji mil, y janipe caquech xiyec? 11 ¿Aroma cami chi man dikax ta chivech chi man roma ta ri caxlanvey ximbij chive, chi tibana-cuénta-ivi che ri quichamil ri e Fariséo y quichin ri e Saducéo? 12 Jari-tok xkax chiquivech chi man rubin ta chique chi tiquibana-cuéntaqui che ri ruchamil ri caxlanvey, xa ja che ri quitijobal ri e Fariséo y ri e Saducéo. 13 Y tok xpe Jesús pa ruvachulef Cesaréa richin Filipo, xucutuj chique ri rutijoxel, dubij: ¿Achique ca diquibij ri achiha chi Rucajol ri achin, achique rija? 14 Y rije xquibij: Chaka diquibij, Juan ri Kasey-ya; y chaka, ja ri Elías; y chaka, ja ri Jeremías, o jun chique ri profétas. 15 Rija xubij chique: Y yin ¿achique yin dibij rix? 16 Y xuculuba ri Simón Pédro, xubij: Rat ja ri Crísto, ri Rucajol ri caslic Dios. 17 Jari-tok xuculuba Jesús, xubij chire: Utz ruva-akij, Simón, rucajol ri Jonás; roma man ja ta ri chacul ni ri quic xcutun chavech, xa ja ri Nata co chila chicaj. 18 Ja yin chuka nibij chave, chi rat at Pédro, y pa ruvi re abej re xtinpaba-vi ri nuhiglésia; y ri ruchi ri infiérno manek xtichacon ta chirij. 19 Chave rat xquenya-vi ri rulavihil ri rajavaren ri caj; y ronojel ri xtaxim chuvachulef xtixim chila chicaj; y ronojel ri xtasol chuvachulef xtisol chila chicaj. 20 Jari-tok xuket-tzij chique ri rutijoxel chi manjun achokche tiquibij-vi chi rija ri Jesús ri Crísto. 21 Chupan ca ri kij rí xuchop Jesús rukalajirisaxic chiquivech ri rutijoxel |