quicusan chic tijoxela e jani-la vinek, xetzolej pa Lístra, pan Icónio, y pan Antioquía; 22 Diquiyala-can ruchuka rì cánima ri tijoxela, guequipixabala-can richin chi guecoje-can chupan ri cukubabelcux, y chi dicatzin-na-vi chi riquin jani-la tijoj-pokonal gojoc pa rajavaren ri Dios. 23 Y tok e quipaban-chi-can anciános pa ronojel tak congregación, y tok quibanun chic orar riquin mevay, xequijech-can pa ruka ri Ajaf ri achique quiniman. 24 Y xekax pa Pisídia xehapon pa Panfília. 25 Y xquitzijola-can ri chabel pa Pérge, xexule-ka pan Atália. 26 Y chiri-vi xebe pa ruvi ya ca pan Antioquía, ri acuchi xejach-vi pa rutzil ri Dios richin ri samaj ri quiquison chic rubanic. 27 Y tok xehapon y xquimol-qui ri congregación xquitzijoj ronojel ri xuben ri Dios quiquin rije, achihel tok xujek chiquivech ri Gentiles jun ruchijay richin nimabel-cux. 28 Y xeyaloj chiri quiy kij quiquin ri tijoxela. JARI TANAJ 15 ARI-TOK jun-cahi-oxi e petenek pa Judéa xequitijola ri kachalal: vi man xquixban ta circuncidar achihel ri e rucostúmbre can ri Moisés, man guixtiquir ta guixcolotej. 2 Y tok yacatajnek chic jucuquenic y xixjalan ruvech tzij man juba ta oc roma ri Páblo y ri Bernabé quiquin rije, xquichojmirisaj-el chi guejoteel ri Páblo y ri Bernabé pa Jerusalem, quiquin jun-cahi chic chique rije, richin guechon chirij re quiquin ri apóstoles y ri anciános. 3 Rije, ca, tok e binisan chic jun ramaj coma ri congregación xehico pa Fenícia y Samária, diquitzijoj ri quipachkomin-rihil ri Gentiles, y diquiya nimalej tak quicoten chique conojel ri kachalal. 4 Y xehapon pa Jerusalem, xecul coma ri congregación y ri apóstoles, y coma ri anciános: y xquitzijoj ronojel ri rubanun ri Dios quiquin rije. 5 Xa jun-cahi-oxi ri e cachbil ri pa Jerusalem jukataj Fariséos quibi ri e nimayon, xeyacatej, diquibij: chi dicatzin-navi chi gueban circuncidar y tikattzij chique chi tiquitakej ri ruley ri Moisés. 6 Y xquimol-qui ri apostóles y ri anciános richin diquichob rij re nahoj re. 7 Y tok banatajnek-chi-ka nimalej xixjalan ruvech tzij, xpahe akanij ri Pédro, xubij chique: Achiha kachalal, rix ivetaman chi co-yan-chi-can juba rukijul chi Dios xucha chi ri Gentiles ticacaxaj pa nuchi ri chabel richin ri utzilej rutzijol, y tiquinimaj. 8 Y Dios, ri etamayon ri cánima conojel, xuya kalajirisabel chique duya chique ri Lokolej Espíritu achihel chuka chike roj: 9 Y manjun-vi-ta rubaniquil xuben kiquin roj y quiquin rije, xuchajchojirisaj ri cánima riquin nimabel-cux. 10 Vacamin, ca, ¿aroma ditejtobej ri Dios, diya chij quivi ri tijoxela ri yúgo chi ni xa ta ri katit-kamama ni roj oj tiquirinek ta chi rucuaxic? 11 Y kaniman chi xa roma ri rutzil ri Ajaf Jesús oj colotajnek, achihel chuka rije. 12 Jari-tok conojel ri quimolon-qui xekiliko, y xecacaxaj ri Bernabé y`ri Páblo xquitzijoj janipe retal y milágros xerubanala ri Dios coma rije chiquicojol ri Gentiles. 13 Y tok xetane-ka, Jacóbo xuculuba, dubij: Achiha vachalal, quinivacaxaj-na: 14 Simón rutzijon achihel tok ri Dios nabey xerukejela ri Gentiles, richin chi guerelesaj chiquicojol rije vinek richin rubi. 15 Y re junan quiquin ri quichabel ri profétas, achihel ri tzibatel-can: 16 Chirij-can re xquitzolej-pe Y xtonpaba chic ri rucojlibel ri Y xtonchojmirisaj ri yojtajnek Y xtonyaca chic jumbey; 17 Richin chi ri xquebeka-can chique ri achiha tiquicanoj ri Ajaf, Y conojel ri Gentiles, ri achok pa quivi oyon-vi ri nubi, Dice el Señor, que hace todas estas cosas. 18 Conocidas son á Dios desde el siglo todas sus obras. 19 Por lo cual yo juzgo que los que de los Gentiles se convierten á Dios, no han de ser inquietados; 20 Sino escribirles que se aparten de las contaminaciones de los ídolos, y de 'fornicación, y de "ahogado, y 'de sangre. 21 Porque Moisés desde los tiempos antiguos tiene en cada ciudad quien le 'predique en las sinagogas, donde es leído cada sábado. a ver. 22. cp. 14. 15 ccp. 11. 27. y 26. 20. d ver. 41. e Dn. 1. 8. Mal. 1. 7, 12. 7, 8. h cp. 16. 19 У 18. 5. apostólica 30 Ellos entonces enviados, descendieron á "Antioquía; y juntando la multitud, dieron la carta. 31 La cual como leyeron, fueron gozosos de la consolación. 32 Judas también y Silas, como ellos también eran profetas, consolaron y confirmaron á los hermanos con abundancia de palabra. 33 Y pasando allí algún tiempo, fueron enviados de los hermanos á los apóstoles en paz. 34 Mas á "Silas pareció bien el quedarse allí. y 17.4 35 Y Pablo y Bernabé se estaban c.1.19. en Antioquía, enseñando la pala1 Ts. 1. 1. bra del Señor y anunciando el 1 P. 5. 12. evangelio con otros muchos. 2 Ts. 1. 1. i Lc. 16. 29. 22 Entonces pareció bien á los apóstoles y á los ancianos, con toda la iglesia, elegir varones de ver. 2. ellos, y enviarlos á Antioquía con Pablo y Bernabé: á Judas que cp. 13.4, tenía por sobrenombre Barsabas, y 14. 1, 6, y á Silas, varones principales 24234. entre los hermanos; 13, 14, 51 m ver. 1. 36 Y después de algunos días, Pablo dijo á Bernabé: Volvamos á visitar á los hermanos *por todas las ciudades en las cuales hemos anunciado la palabra del Señor, cómo están. 37 Y Bernabé quería que tomasen n cp. 12. 12. consigo á "Juan, el que tenía por sobrenombre Marcos; o ver. 41. ver. 1. y 5. 12. Ga. 2. 4 23 Y escribir por mano de ellos: Los apóstoles y los ancianos y los hermanos, á los hermanos de los Gentiles que están en Antioquía, y en 'Siria, y en Cilicia, salud: 24 Por cuanto hemos oído que "algunos que han salido de nosotros, os han inquietado con palabras, trastornando vuestras almas, mandando circuncidaros y guardar la ley, á los cuales no mandamos; Col. 4. 10. 25 Nos ha parecido, congregados 8 cp. 4. 36. en uno, elegir varones, y enviarlost ver. 34. á vosotros con nuestros amados u cp. 14. 26. Bernabé y Pablo, 26 Hombres que han expuesto sus vidas por el nombre de nuestro Señor Jesucristo. 38 Mas á Pablo no le parecía bien llevar consigo Pal que se había apartado de ellos desde Pamphylia, y no había ido con ellos á la obra. 39 Y hubo tal contención entre ellos, que se apartaron el uno del otro; y "Bernabé tomando á MarCos, navegó á Cipro. 40 Y Pablo escogiendo á 'Silas, partió "encomendado de los hermanos á la gracia del Señor. 41 Y anduvo la "Siria y la Cilicia, "confirmando á las iglesias. CAPÍTULO 16 DESPUÉS llegó á Derbe, y á Listra: y he aquí, estaba allí un discípulo llamado "Timoteo, 'hijo de una mujer Judía fiel, mas de padre Griego. 2 De éste daban buen testimonio los hermanos que estaban en Listra y en Iconio. 3 Este quiso Pablo que fuese con él; y "tomándole, le circuncidó por causa de los Judíos que estaban 18 Etaman quivech jantape roma ri Dios ronojel ri e rusamaj. 19 Roma-ri yin nibij chi man quechujirisex ri Gentiles ri diquipachkomij-qui chuvech ri Dios, 20 Xa titzibex chi tiquikila-qui che ri etzelabel quichin ri tiox, y che ri tzinic y che tihij pitzon chukul y che quic. 21 Roma ri Moisés can jantape ojercan e co pa ronojel tinamit ri guetzijon richin ri pa tak jay richin molojrihil, ri acuchi disiquilox ronojel sábado. 22 Jari-tok xka chiquivech ri apóstoles y ri anciános y conojel ri congregación guequicha achiha cachbil rije, chi guequitek pan Antioquía riquin Páblo y Bernabé: ri Júdas chi Barsábas rucan rubi, y ri Sílas, achiha e nimak chiquicojol ri kachalal; 23 Y xquitzibaj-el xquiya pa quiką rije: Ri apóstoles y ri anciános y ri kachalal-ki, chive rix ix kachalal Gentiles, chi ix co pan Antioquía, y pa Síria, y pa Cilícia, 24 Roma kacaxan chi jun-cahi-oxi e elenek-el kiquin roj, ix quichujirisan riquin chabel, diquiyojla ri ivánima, diquibij chi quixban circuncidar y chi titakej ri ley, ri achique man e katakon-ta-el; 25 Xa jun kavech kamolon-vi-ki xka chikavech, xekacha achiha, richin guekatek iviquin quiquin Bernabé y Páblo, e kalok 26 Achiha ri quiyohon ri quicaslen roma ri rubi ri Kanimajaval Jesucrísto. 27 Que-ca-ri guekatek-el ri Júdas y ri Silas, ri achique chuka cana re xtiquikalajirisaj chive chi chabel: 28 Chi kajnek chuvech ri Lokolej Espíritu, y chikavech roj, chi man dikaya ta mas ekan chivij xaxe re guehicatzin: 29 Chi tikila-ivi che ri guesuj chiquivech tiox, y che ri quic; y che tihij pitzon chukul y che ri tzinic; vi xtijechuj-ivi chuvech ronojel re, utz xtiben. Xticoje ta rutzil ivech. coma apóstoles 30 Jari-tok rije xetak-el, xexule-ka pan Antioquía; y tok quimolon-chiqui ri mama congregación, xquijech ri vuj chique; 31 Y tok xquisiquij, xequicot yalan roma ri cukubabel. 32 Chuka Júdas y Sílas, e kalajirisanela-vi chuka rije, xequicukuba ri kachalal y xquiya cuchuka riquin jani-la tzij. 33 Y xecoje chiri jun-cahi-oxi kij, y xetzolix-el coma ri kachalal quiquin ri apóstoles riquin uxlanibel cux. 34 Y ri Silas xka chuvech xcoje-can chiri. 35 Ri Páblo y ri Bernabé xecoje pan Antioquía, guetijon riquin ruchabel ri Ajaf y diquitzijoj ri utzilej rutzijol quiquin e jani-la chaka chic. 36 Y tok e kaxnek-chi-can jun-cahioxi kij, Páblo xubij chire Bernabé: Kojtzolej chi quitzetic ri kachalal pa ronojel tak tinamit ri acuchi katzijolon-can ri ruchabel ri Ajaf, achiquena quibanun. 37 Y ri Bernabé xrajo chi dibe quiquin ri Juan ri Márcos rucan rubi; 38 Y ri Páblo man xka ta chuvech chi dibe quiquin ri xerumalij-can pa Panfilia, y manek benek ta quiquin che ri samaj. 39 Y xjalajo quivech, y xquicherqui; y ri Bernabé xucuaj ri Márcos, y xebe pa ruvi ya ca pa Cípro. 40 Y ri Páblo xucha-el ri Sílas, y xbe, jachon pa rutzil ri Ajaf coma ri kachalal. 41 Y xicovila pa Síria y pa Cilícia, y xuyala cuchuka ri congregaciónes. de Filipos Señor, entrad en mi casa, y posad; y constriñónos. 16 Y aconteció, que yendo nosotros á la oración, una muchacha que tenía espíritu pitónico, nos salió al encuentro, la cual daba grande ganancia á sus amos adivinando. 17 Esta, siguiendo á Pablo y á nosotros, daba voces, diciendo: Estos hombres son siervos del Dios Alto, los cuales os anuncian el camino de salud. 18 Y esto hacía por muchos días; mas desagradando á Pablo, se volvió y dijo al espíritu: Te mando en el nombre de Jesucristo, que salgas de ella. Y salió en la misma hora. 172 19 Y viendo sus amos que había Salido la esperanza de su ganancia, prendieron á Pablo y á Silas, y los trajeron al foro, al magistrado; 20 Y presentándolos á los magistrados, dijeron: Estos hombres, fcp. 17. 6. siendo Judíos, falborotan nuestra ciudad, 10 Y como vió la visión, luego procuramos partir á Macedonia, dando por cierto que Dios nos llamaba para que les anunciáse- ver. 12. mos el evangelio. 21 Y predican ritos, los cuales no nos es lícito recibir ni hacer, pues 'somos Romanos. 22 Y agolpóse el pueblo contra ellos; y los magistrados rompiéndoles sus ropas, les mandaron "azotar con varas. 23 Y después que los hubieron herido de muchos 'azotes, los echaron en la cárcel, mandando al carcelero que los guardase con diligencia; 24 El cual, recibido este manda 13 Y un día 'de sábado salimos de lep. 13. 14. miento, los metió en la cárcel de la puerta junto al río, donde solía ser la oración; y sentándonos, hablamos á las mujeres que se habían juntado. Ri banuy cuénta XQUIBANALA 16 rí; roma conojel etamayon chi xa Griégo ri rutata. 4 Y xehicovila pa tak tinamit, xquijachala-can chique ri congregaciónes chi quequitakej ri pixa ri e chojmincan coma ri apóstoles y ri anciános e co pa Jerusalem. 5 Que-ca-ri ri congregaciónes xya cuchuka chupan ri nimabel-cux y kij, kij xequiyer. 6 Y tok e kaxnek chic pa Frígia y pa ruvachulef ri Galácia, ri Lokolej Espíritu man xuya-ta-kij chique chi diquitzijoj ri chabel pan Ásia. 7 Y tok xepe pa Mísia, xquitejtobej xebe pa Bitínia; y ri Espíritu man xuya-ta-kij chique. 8 Y xekax pa Mísia, xexule-ka pa Tróas. 9 Y xcut chuvech ri Páblo chaka jun achihel achic: jun achin aj-Macedónia xpahe chuvech, ducutuj_utzil chire, y dubij: Catampe pa Macedónia, y kojato. 10 Y tok xutzet ri achihel achic, chanin xkatej-rukijul chi gojbe pa Macedónia, xkalajin chikavech chi Dios gojoyon richin chi dikakalajirisala ri utzilej rutzijol chique. 11 Xojel-ca-el pa Tróas, choj xojpe chuvi ya ca pa Samotrácia, y ri rucanel kij pa Neápolis; 12 Y chiri ca pa Filipos, chi jari ri níma tinamit pa rucuénta ri Macedónia, rutzucun Róma; y xojcoje chupan ri tinamit rí jun-cahi-oxi kij. 13 Y chupan jun kij sábado xojel-el pa tinamit xojbe chuchi ri raken ya, ri acuchi tiban-vi oración; y xojtzuyeka, xojtzijon chique ri ixoki ri quimolon-qui. 14 Jari-tok jun ixok, rubinihan Lídia, cayil moráda tziek aj-Tiatíra, xuculel chuvech ri Dios, dajin chi racaxaxic; ri ránima rija xujek ri Ajaf richin chi xuben cuénta ri xubij ri Páblo. 15 Y tok kajnek chic ya pa ruvi, y pa quivi ri e aj chi rachoch xucutuj utzil chike, dubij: vi chojmirinek chivech chi yin cukurnek nucux va cárcia pa Filipos chuvech ri Ajaf, quixoc pa choch, y tivukxanij-ivi y xojruben puérsa. 16 Y xculvachitej, tok oj benek che oración xkacul pa bey jun xten ri rucuan jun espíritu aj-kij, chi duyala jani-la quichacoj ri rajaf roma ri kijonic. 17 Jare, rokan ri Páblo y ri roj, disiquin, dubij: re achiha re e rumózo ri nimalej Dios chicaj; ri achique guetzijon chive ri bey richin ri colbel-rihil. 18 Y tok rubanalon re quiyalej kij; y itzel runahon ri Páblo, xusurij-ri chuvech ri espíritu xubij chire: Nibij chave pa rubi ri Jesucristo, chi catel-el riquin rija, y xel-el chupan ri ramaj rí. 19 Y tok xquitzet ri rajaf chi xel-el ri yohol quichacoj, xequichop ri Páblo y ri Sílas, y xequiquen-pe pa cayibel, chuvech katoy-tzij 20 Y tok e quicamon-chi-pe chiquivech ri katoy-tak-tzij, xquibij: Re achiha re, xa e Judíos, e yojol katinamit. 21 Y diquitzijoj costúmbre je ri man utz ta dikacul ni dikaben, roma roj xa oj Romános. 22 Y xeyacatej ri vinek chiquij rije: y ri katoy-tak-tzij xequiretzela ri quitziak, xquiket-tzij chi xerapex chi xicay. 23 Y tok e quisocon-chi-el che janila rapanic, xequiya pa cárcia, y xquiket-tzij chire ri banuy cuénta ri cárcia chi utz quichajixic tubana: 24 Y rija tok xkatatej-el re tzij re chire, xerucusaj-oc chupan ri calabózo; y xulakapuj ri caken pa sépo. 25 Y pa nicaj aka, Páblo y Sílas guehajin che oración, guebixan: y ri préso guecacахај. 26 Y xbanatej pajala jun mama cabraken yalan chi can que ri ruxe ri cárcia xesilon; y xejakxtan ronojel ri ruchi, y ri cadénas quichin conojel xequiritej: 27 Y xcastej ri banuy cuénta cárcia, y tok xutzet e jakatajnek ri ruchi ri |