Jesús dirip S. LUCAS 23 17 Y dicatzin-na-vi chi driskopij chique jun chupan ri nimakij. 18 Y conojel ri jani-la vinek junan pa jumbey xesiquin, diquibij: Tavelesaj-el re, y taviskopij ri Barrabás chike: 19 (Ri achique yohon pa cársia roma xeruyec vinek chupan ri tinamit y xuben jun camic.) 20 Y xchon chic jumbey Piláto chique, drajo driskopij-el ri Jesús. 21 Y rije xesiquin chic jumbey, diquibij: Taripa chuvech cruz, taripa chuvech cruz. 22 Y rija xubij chique pa rox bey: ¿Achique ca itzel rubanun re? Manjun chahoj richin diquen vilon ta chirij: xtincajsaj-ca-el ruvech, y xtinviskopij-el. 23 Y rije xquitej-quikij chi covilej chabel, diquicutuj chi tirip chuvech cruz. Y ri quichabel rije y quichin ri nimalaxela tak sacerdóte xchacon. 24 Jari-tok Piláto xuket-tzij chi tiban ri diquicutuj rije; 25 Y xriskopij-el chique ri jun ri tzapel pa cársia roma ruyaquic chujilal y rubanun jun camic, ri achique quicutun-vi; y xujech-el ri Jesús chire quirayibel rije. 26 Y tok quicuan, xquichop jun Simón Cirenéo, chi petenek pa juyu, y xquiya-el ri cruz pa ruvi rutelen richin ducuaj chirij Jesús. 27 Y quitzekeliben jani-la vinek, chuka ixoki, ri guesiquin dicokej y diquibisoj rija. 28 Y ri Jesús, xerutzu-can chirij, xubij chique: Rix ral ri Jerusalem, man quinivokej yin, xa tivokej-ivi rix, y coma ri ivalcual. 29 Roma, titzu ca, xquepe kij tok xtiquibij: Utz ruva quikij ri man e alanel ta, y ri alabel ri man xehalan ta, y ri tzumaj ri man xetzukun ta. 30 Jari-tok xtiquichop rubixic chique ri nimak juyu: Quixtzak-pe pa kavi: y chique ri chitak juyu: kojimuku. 31 Vi riquin ri raxlej che diquiben jere, ¿achique man ta xticulvachitej chire ri chakijilej che? 32 Y e quicuan chuka riquin rija cahi itzel tak achiha, richin guebecamisex. chuva cruz 33 Y tok xehapon acuchi rubinihan Rucoxal Vihaj, xquirip chuvech cruz chiri, y ri itzel tak achiha, jun pa rijquika, y ri jun chic pa ruxo con. 34 Y Jesús xubij: Nata, tacuyu quimac, roma man quetaman ta re diquiben. Y xquijachala ri rutziak, che saquinic. 35 Y ri vinek quitzuliben; y diquibanala quipalej chire y ri e rutatahal ri tinamit e ajun, diquibij: Chaka xerucol: tucolo-pe-ri rija, vi jare ri Crísto, ri ruchahon ri Dios. 36 Chuka ri soldado xquiyokola rija, xejel-apo xquisuj vinágre chire, 37 Diquibij: Vi rat ri qui-Rey ri Judío, tacolo-pe-avi. 38 Y co chuka pa ruvi rija jun letrahil tziban riquin quilétra griego, y quichin latíno, y quichin, hebréo: JARE RI QUI-REY ŘI JUDÍOS. 39 Y jun chique ri itzel tak achiha ri e tzekeban, xuyok, dubij: Vi rat ri Crísto, tacolo-avi rat y roj. 40 Y xuculuba ri jun, xutojojej, dubij: ¿Ni xa ta rat daxibij-avi chuvech ri Dios, at co chupan cana chojiquil re? 41 Ja roj, kitzij-na-vi, utz rubanic chike; chi dikatej-pokonal roma dikacul ri rucamon ri kabanalon: y jare manjun itzel xuben. 42 Y xubij chire ri Jesús: Xquinoka ta pan acux tok xcape pan avajava ren. 43 Jari-tok Jesús xubij chire: Kitzij nibij chave, chi vacamin xcacoje viquin pa glória. 44 Y pa nicaj kij lahek, xkekumer ronojel ri ruvachulef ca pan oxi tikakij. 45 Y ri kij xkekumer: y ri mama tziek cuchbel chupan ri rachoch ri Dios xretzetej pa nicaj. 46 Jari-tok Jesús, xsiquin cof, xubij: Nata, pan aka nivukxanij-vi ri nuhespíritu. Y tok rubin chic re, xquen. 47 Y tok ri quitata jun ciento soldados xutzet ri xculvachitej, xuya rucojlen ri Dios, dubij: Can kitzij-na-vi re achin re choj. 48 Y toda la multitud de los que estaban presentes á este espec-a Mt. 17. táculo, viendo lo que había aconte- 22, 23. cido, se volvían hiriendo sus 30, 31. pechos. 49 Mas todos sus conocidos, y las mujeres que le habían seguido desde Galilea, estaban lejos mirando estas cosas. 50 Y he aquí un varón llamado José, el cual era senador, varón bueno y justo, 51 (El cual no había consentido en el consejo ni en los hechos de ellos), de Arimatea, ciudad de la Judea, el cual también esperaba el reino de Dios; 52 Este llegó á Pilato, y pidió el cuerpo de Jesús. Mr. 9. de Jesús tado; acordaos de lo que os habló, cuando "aun estaba en Galilea, 7 Diciendo: Es menester que el Hijo del hombre sea entregado en manos de hombres pecadores, y Sal.38.11. que sea crucificado, y resucite al Mr. 15.40: tercer día. b ep. 18. 13. Mt. 27.55. d Mt. 28. 8. Mr. 16. 8, 10. Ja. 20, 18. e Mt. 27. 57-61. Mr. 15. 42-47. 38-42. Jn. 19. Mt.27.56. CD. 8. 3. vers. 25, hep.2. 25, 38. i 6, 10. Jn. 20. 41. Mr. 16. 11. Mr. 11. 3. 2. cp. 19. 30. 53 Y quitado, lo envolvió en una sábana, y le puso en un sepulcro abierto en una peña, en el cual ninguno había aún sido puesto. 54 Y era día de 'la víspera de la Pascua; y estaba para rayar el mMr.16.12. sábado. Mt.27.62. 55 Y las mujeres "que con él cp. 8. 2. habían venido de Galilea, siguieron también, y vieron el sepulcro, y cómo fué puesto su cuerpo. 56 Y vueltas, aparejaron drogas aromáticas y ungüentos; y repo 8 Entonces ellas se acordaron de sus palabras, 9 Y volviendo del sepulcro, ddieron nuevas de todas estas cosas á los once, y á todos los demás. 10 Y eran María 'Magdalena, y "Juana, y María madre de Jacobo, y las demás con ellas, las que dijeron estas cosas á los apóstoles. 11 Mas á ellos les parecían como locura las palabras de ellas, y no las creyeron. 12 Pero levantándose Pedro, 'corrió al sepulcro; y como miró dentro, vió solos los lienzos echados; y se fué maravillándose de lo que había sucedido. 13 Y he aquí, "dos de ellos iban el mismo día á una aldea que estaba de Jerusalem sesenta estadios, llamada Emmaús. 14 E iban hablando entre sí de todas aquellas cosas que habían acaecido. 15 Y aconteció que yendo ha saron el sábado, conforme al Ex. 20. 10. blando entre sí, y preguntándose mandamiento. CAPÍTULO 24 Y El primer día de la semana, "muy de mañana, vinieron al sepulcro, trayendo las 'drogas aromáticas que habían aparejado, y algunas otras mujeres con ellas. 2 Y hallaron la piedra revuelta del sepulcro. 3 Y entrando, no hallaron el cuerpo del Señor Jesús. 4 Y aconteció que, estando ellas espantadas de esto, he aquí se pararon junto á ellas dos "varones con vestiduras resplandecientes; 5 Y como tuviesen ellas temor, y bajasen el rostro á tierra, les dijeron: ¿Por qué buscáis entre los muertos al que vive? 6 No está aquí, mas ha resuci p ver. 31. Jn. 20. 14 y 21. 4. Mt.28.1-8. Mr. 16. r Jn. 20. 1. 8 cp. 23. 56. Mt. 28. 2. Mr. 16. 5. Hch.2.22. uHch. 1. 10. el uno al otro, el mismo Jesús se llegó, é iba con ellos juntamente. 16 Mas 'los ojos de ellos estaban embargados, para que no le conociesen. 17 Y díjoles: ¿Qué pláticas son estas que tratáis entre vosotros andando, y estáis tristes? 18 Y respondiendo el uno, que se llamaba Cleofas, le dijo: ¿Tú sólo peregrino eres en Jerusalem, y no has sabido las cosas que en ella han acontecido estos días? 19 Entonces él les dijo: ¿Qué cosas? Y ellos le dijeron: De Jesús Nazareno, "el cual fué varón profeta, poderoso en obra y en palabra delante de Dios y de todo el pueblo; 20 Y cómo le entregaron los príncipes de los sacerdotes y nues 48 Y conojel ri jani-la vinek ri quimolon-qui chutzetic ri xbanatej, tok xquitzet ri xculvachitej, xetzolej diquitin ruva quicux. 49 Y conojel ri etamayon ruvech, y ri ixoki ri e okayon-pe richin ca pa Galiléa, e co-can ca ca nej quitzuliben jere. 50 Y tatzu ca jun achin rubinihan José, rija jun yohol nahoj, utzilej achin y choj, 51 (Ri achique man ruyohon ta ruchabel riquin ri quitakchibal ni ri quibanun rije), aj Ārimatéa, tinamit pa Judéa, ri achique royoben-vi ri rajavaren ri Dios; 52 Jare xapon chuvech Piláto, y xucutuj ri ruchacul ri Jesús. 53 Y tok rukasan chic, xubir chupan jun tziek, y xuya chupan jun jul coton chuva abej, y manjun yohon ta chupan jantape. 54 Y jari ri kij víspera richin ri Páscua; y doc-yan-ka sábado. 55 Y ri ixoki ri xehachbilan-pe riquin pa Galiléa, xcokaj chuka, y xquitzet ri jul, y achique rubaniquil xban-can chire ri ruchacul. 56 Y tok xetzolej-pe, xequichojmirisaj jubulic tak akon y juley chic akon; richin diquiquil chirij y xcuxlanibej ri sábado, achihel dubij ri pixa. TANAJ 24 Y RI nabey kij che ri semána, jucumaj yan nimaka, xepe riquin ri jul, quicamon-pe ri jubulic akon ri quicachojirisan-pe, y chaka chic ixoki quiquin rije. 2 Y xquil ri abej ticmayin-chi-el chuchi ri jul. 3 Y tok xehoc-oc, man xquil ta ri ruchacul ri Ajaf Jesús. 4 Y xculvachitej, chi tok quixibin-qui rije chire re, tatzu ca xepahe xe quixiquin cahi achiha riquin quitziak diyicyot; 5 Y tok xquixibij-qui chiquivech, y xquilucuba quivech pan ulef, ri achiha xquibij chique: ¿Aroma dicanoj ri ques chiquicojol ri caminaki? 6 Man co ta vave, xa xcastej-yan-el: ri Jesús. toka chicux ri xubij-can chive, tok ca co pa Galiléa, 7 Rubin-can: Co-na-vi chi ri Rucajol ri achin xtijach pa quika ri achiha aj-maqui, y chi xtirip chuvech cruz, y xticastej pa rox kij. 8 Jari-tok rije xoka chi quicux ri ruchabel, 9 Y tok e tzolojinek-chi-pe riquin ri jul, xquiya rutzijol ronojel jere chique ri julajuj, y chique ri chaka chic. 10 Y ja-vi ri María Magdaléna, y Juána, y María rute ri Jacóbo, y ri chaka chic quiquin rije, ri xetzijon jere chique ri apóstoles. 11 Y xcacaxaj achihel chujilej tak quichabel rije, y manek xequinimaj ta. 12 Y xyacatej-el ri Pédro, xbe jun anin riquin ri jul: y tok xtzuhun chupan ri jul, xutzet-oc quiyon ri tziek e sovol-can; y xbe sachinek-el-rucux che ri culvachitajnek. 13 Y tatzu ca, cahi chique rije e benek chupan ri kij rí pa jun chíti tinamit co oxi légua riquin nicaj rucojol riquin Jerusalem, rubinihan Emaús. 14 Y e benek guetzijon chiquivech che ronojel je ri xculvachitej. 15 Y xculvachitej chi e benek guetzijon chiquivech, y diquicutula chiquivech, ja ri Jesús xapon quiquin, y xbe junan quiquin. 16 Y ri runak-quivech rije yojtajinek, richin chi man diquetamaj ta ruvech. 17 Y xubij chique: ¿Achique tzij re ri guehitzijola chivech guixbiyin, y guixbison? 18 Y xuculuba ri jun, ri rubinihan Cleófas, xubij chire: ¿Rat xa at kaxel pa Jerusalem, y man avetaman ta je ri xculvachitej chiri chupan je re kij re? 19 Jari-tok rija xubij chique: ¿Achique je ri? Y rije xquibij chire: Chirij Jesús Nazaréno, jun achin proféta, yalan ruchuka riquin banobel y riquin chabel chuvech ri Dios y chiquivech conojel ri vinek; 20 Y ri rujachic xquiben ri e quitatahal tak sacerdóte y ri e kaprincipali 22 Aunque también unas mu-dMt.28.1,8. 2, 10. Jn. 20. 13. e ver. 1. Mt. 14.26. Ø ver. 4. ver. 12. i Jn. 20. i vers. 7, 44. 46. k Jn. 21. 5. 45. palabras 35 Entonces ellos contaban las cosas que les habían acontecido en el camino, y "cómo había sido conocido de ellos al partir el pan. 36 Y centre tanto que ellos hablaban estas cosas, él se puso en medio de ellos, y les dijo: Paz á Vosotros. 37 Entonces ellos espantados y asombrados, pensaban que veían espíritu. 38 Mas él les dice: ¿Por qué estáis turbados, y suben pensamientos á vuestros corazones? 39 Mirad mis manos y mis pies, que yo mismo soy: 'palpad, y ved; que el espíritu ni tiene carne ni huesos, como veis que yo ten 24 Y fueron algunos de los nues-1.11 tros al sepulcro, y hallaron así como las mujeres habían dicho; mas á él no le vieron. 25 Entonces él les dijo: ¡Oh in-y 22. 18. m Gn. 3. 15 80. sensatos, y tardos de corazón para creer todo lo que los profetas han dicho! 26 ¿No era necesario que el Cristo padeciera estas cosas, y que entrara en su gloria? 27 'Y comenzando desde "Moisés, y de "todos los profetas, declarábales en todas las Escrituras lo que de él decían. 28 Y llegaron á la aldea á donde iban, y él hizo como que iba más lejos. n 40 Y en diciendo esto, les mostró 24. 17. Nm. 21. 9 las manos y los pies. Dt. 18. 15. Is. 7. 14 9.6 18, 19. y 40. 10, 11 y 50. 6 y 52. 13- y 61. 1 y 63. 1-6. Ez. 34. 23 Dn. 9. 24, 27. Mi. 5. 2. y 11. 13 y 12. 10 y 13. 7. Mal. 3. 1 y 4. 2. o Jn. 21. 13. Hch.10.41. r Sal. 16. y 22 y 69 88. 8, 18 y118.22,26 29 Mas ellos le detuvieron por fuerza, diciendo: Quédate con nosotros, porque se hace tarde, y el día ya ha declinado. Entró pues á estarse con ellos. 30 Y aconteció que, estando sentado con ellos á la mesa, tomando el pan, bendijo, y partió, y dióles. 31 Entonces fueron "abiertos los ojos de ellos, y le conocieron; mas él se desapareció de los ojos de ellos. 32 Y decían el uno al otro: ¿No ardía nuestro corazón en nosotros, mientras nos hablaba en el camino, y cuando nos abría las Escrituras? 33 Y levantándose en la misma hora, tornáronse á Jerusalem, "yz Hch. 1. hallaron á los once reunidos, y 8, 22. los que estaban con ellos, 34 Que decían: Ha resucitado el Señor verdaderamente, y “ha recido á Simón. bá y 132. 11. 8 cp. 22. 19. v Hch. 13. 38. Mal. 1. 11. Hch. 2. 14-47. a Mr. 16. 13. 41 Y no creyéndolo aún ellos de gozo, y maravillados, díjoles: ¿Tenéis aquí algo de comer? 42 Entonces ellos le presentaron parte de un pez asado, y un panal de miel. 43 Y él tomó, y comió delante de ellos. 44 Y él les dijo: "Estas son las palabras que os hablé, estando aún con vosotros: que era necesario que se cumpliesen todas las cosas que están escritas de mí en 'la ley de Moisés, y en los profetas, y en los salmos. 45 Entonces les abrió el sentido, para que entendiesen las Escrituras; 46 Y díjoles: Así está escrito, y así fué necesario que el Cristo padeciese, y resucitase de los muertos al tercer día; 47 Y que se predicase en su nombre el arrepentimiento y la remisión de pecados en todas las naciones, "comenzando de Jerusalem. 48 Y *vosotros sois testigos de estas cosas. 49 Y he aquí, 'yo enviaré la probHch. 1.14. mesa de mi Padre sobre vosotros; Jn. 14. 26. mas vosotros asentad en la ciudad apa-diCo.15.5. de Jerusalem, hasta que seáis f Hch. 1. 8. investidos de 'potencia de lo alto. Hch. 1. 4. e Hch. 2, 4. Ri ruquisibel S. LUCAS 24 pa chojiquil richin camic, y xquirip chuvech cruz. 21 Y roj koyoben-vi chi rija-vi ri xtocolon richin ri Israel: y riquin ronojel re, vacamin rox yan kij ticulvachitej re. 22 Y chuka jun-cahi ixoki ri e kachbil quipohisan kacux, ri achique tok cajani tiseker xebe riquin ri jul: 23 Y tok man xquil ta ri ruchacul, xepe diquibij chi chuka xequitzetcan ángeles xquicut-qui chiquivech, ri achique xebin chique chi rija ques. 24 Y jun-cahi kachbil xebe riquin ri jul, y xquil achihel ri quibin ri ixoki; y rija man xquitzet-ta-can. 25 Jari-tok rija xubij chique: ¡Oh rix manek inahoj, y al ivánima richin dinimaj ronojel ri quibin-can ri proféta! 26 ¿La man ca xicatzin-ta-na-vi chi ri Cristo xucovisala-na jere, y chi xtoc pa rucojlen? 27 Y xutiquiriba riquin Moisés, y quiquin can conojel ri proféta, xuchojmirisaj chiquivech chupan ronojel ri Tzibatel-can je ri chabel chirij rija. 28 Y xehapon pa chíti tinamit ri acuchi e benek-vi: y rija xuben achihel ca mas ca nej dibe-vi. 29 Y rije xquiben-ka puérsa chire, diquibij: Cacoje-ka kiquin, roma chanin xtoka-ka, roma xkakij-yanka. Xoc-ca-oc richin dicoje quiquin rije. 30 Y xculvachitej, tok tzuyul quiquin chuchi ri mésa, xuquen ri caxlanvey, y xrurtisaj, xuper, y xuya chique. 31 Jari-tok xjakatej ri runak-quivech, y xquetamaj ruvech; y rija xmalamo-el chiquivech rije. 32 Y xquibila chiquivech: ¿La man ca xkakan ta ri kánima, tok xtzijon chike ri pa bey, y tok xujek chikavech ri tzibatel-can? 33 Y xeyacatej chupan ri hóra rí, xetzolej pa Jerusalem, y xequil ri e julajuj quimolon-qui, y ri e co quiquin, 34 Y diquibij: Kitzij chi xcastej-el ri Ajaf, y xucut-ri chuvech ri Simón. tak ruchabel 35 Jari-tok rije xquitzijola je ri xquiculvachij pa bey, y achihel tok xetamex ruvech coma rije tok xuper ri caxlanvey. 36 Y ca guehajin chutzijoxic re, ri Jesús xupaba-ri pa quinicajal rije, y xubij chique: Uxlanibel-cux chive. 37 Jari-tok rije pohinek-quicux y quixibin-qui, diquichob chi diquitzet espíritu. 38 Y rija xubij chique: ¿Aroma sachnek-icux y guejote-je-pe chobonic pa tak ivánima? 39 Quehitzu ri nuka y' ri vaken, chi can-ja-vi yin: quinichapa, y titzeta; chi ri espíritu manek rutiojil ni rubakil, achihel ditzet chi yin vu cuan. 40 Y tok xubij re, xucut ri ruka y ri raken chiquivech. 41 Y manjani ca tiquinimaj ta roma quicoten, y pohinek-quicux, xubij chique: ¿La co juba vave richin ditij? 42 Jari-tok rije xquiya-apo chuvech juxil quer sahon, y juba akaj riquin cab. 43 Y rija xuquen, y xutej chiquivech rije. 44 Y rija xubij chique: Jare ri chabel ri xintzijoj chive, tok ca yin co iviquin: chi co na-vi chi xtitaker ronojel ri e tziban-can chuvij chupan ri ruley ri Moisés, y chupan ri vuj quichin ri proféta, y chupan ri Sálmos. 45 Jari-tok xujek ri quinojibal, richin chi dikax chiquivech ri Tzibatelcan; 46 Y xubij chique: Queri tzibatelcan, y queri xicatzin chi ri Cristo xucovisaj-na pokonal, y chi xcastejna chiquicojol ri caminaki pa rox kij; 47 Y chi xtitzijolox pa rubi rija ri tzolibel-cux y ri cuybel-mac chuva ronojel ri ruvachulef, ditiquiribex-el pa Jerusalem. 48 Y rix ix kalajirisanel chirij jere. 49 Y titzu ca, yin xtintek-pe ri rusujun ri Nata pan ivi: y rix quixcoje chupan ri tinamit Jerusalem, ca jampe-na xquixvek che ri uchuka richinpe chicaj. |